Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Němečtí novicové z kovotepcovy dílny ALPHA TIGER nejspíš ještě mnoho slávy nepobrali, zato ovšem nedávno podepsali smlouvu s Century Media, čímž se zřejmě mnohé mění. Minimálně je teď totiž budeme vídat a slýchat daleko více, než by se to za normálních okolností slušelo a patřilo, čímž mám na mysli nejen jejich podzimní předskakování W.A.S.P. na výročním evropském tour.
Uprostřed této jakési bludné úsečky pak stojí čerstvé album „Beneath The Surface“, již druhé ve skromné diskografii freibergské pětice (kterou jste dříve mohli zaznamenat i pod názvem SATIN BLACK), které by se ke zmíněnému častějšímu slyšení hodilo naprosto perfektně, kdyby se ovšem nebálo jít daleko více pod „povrch věci“, jak k tomu ostatně nabádá i sám název nahrávky.
Oním povrchem věci totiž budiž myšlena na albu obsažená téměř hodinová dávka tradičního melodického heavy/speed metalu, zdobená vokálem Stephana Dietricha (zpívajícího málem jako nový Kiske), s kterou ALPHA TIGER skutečně dělají všechno možné, jen se jí nesnaží dostat na kobylku a takto tedy jít důsledně do hloubky. Z celkových devíti skladeb proto spolehlivě pobaví jen dva úvodní kousky (a přimhouřím-li přísné recenzentské oko, pak ještě možná i závěrečná „We Came From The Gutter“), z čehož jasně vyplývá, že tudy se talent na novátorské věci kovové rozhodně neubíral.
A naslouchat heavymetalové recyklaci, která se v roce 2013 docela klidně může nazývat i třením bídy s nouzí, to je skutečně nadstandard, který by si každý rozumný těžcekovový pojištěnec měl nechat s klidem proklouznout mezi prsty.
Vydáno: 2013 Vydavatel: Century Media Stopáž: 56:39
Tracklist:
1. Intro
2. The Alliance
3. From Outer Space
4. Waiting For A Sign
5. Beneath The Surface
6. Along The Rising Sun
7. Eden Lies in Ruins
8. Rain
9. Crecent Moon
10. We Came From The Gutter
Možná slovo, cituji, "shitcore" není zase až tak mimo. Nevím co se stalo s těmi heavy metalisty (z Německa), ale čím dál tím větší část, včetně velkých jmen, má asi pocit, že stačí dneska jen tak něco z fleku nahrát a osloví tím každého vidláka. No a Century Media? To je No Comment!
Letité vzývání nové Kingovy autorské tvorby je s aktuálním singlem snad již definitině na začátku svého konce, i když musím říct, že 5 let starý ojedinělý kus "Masquerade Of Madness" zněl poměrně výživněji. Tak snad to tak ale kompletní album nenechá.
Posledný koncert zásadnej kapely. Silná finálna zostava s Frantom Štormom a Silenthellom, rytmikou ex-AVENGER a Petrom "Blackoshom" Hošekom, robustný "best of" playlist a poctivé balenie = hodnotný rozlúčkový artefakt. Len ten zvuk mohol byť priebojnejší.
Byli u rozmachu švédského melodického deathu a nahráli dvě alba. To druhé však nevydali, mezitím se rozutekli do jiných skupin. Po třiceti letech se dali znovu do kupy, a kromě nového materiálu vydávají i ono druhé album. Pěkná exkurze do devadesátých let
V rámci žánru celkem unikátní deska s výraznou basou, která k sobě váže epileptické rozervané screamo, epické post-hardcorové pasáže a syntezátorové linky. Italům z Ligurie se povedlo navázat na dřevní klasiku a přidat něco svého.
Přes veškerou maskovanou a krvavou image předvádí obrození MUSHROOMHEAD především tradičnější hardrock/metalovou klasiku. Občas se v riffech, řevu a osobité melodice objeví připomenutí, že skupina měla kdysi své specifické kouzlo, ale to už je dnes pryč.
Hudba téhle party z Manchesteru je ukázkou klasické stoner doom školy a jako posluchač balancuji na vážkách, zda už je to příliš klišé, nebo stále ještě dostatečně zajímavé. Ale odkazy na sabbatovské vlivy celkem fungují, takže snad dobrý.
Jak dí kolega Noisy. Velmi slušná deska, zdařile zlámaná skládanka ULCERATE a GORGUTS postavená však na tučnějších a brutálnějších základech. Těžký poslech, je to jako když chcete vylézt osmičkovou cestu a máte k dispozici tak třetinu použitelných chytů.